Atlantida

Byla rájem na Zemi, kouzelným světem lásky a dokonalosti. Byla to obrovská země, jež vyzařovala do celé galaxie. Nebyla na zemi jediným místem těchto kvalit, současně zde bylo ještě jedno území, které dostalo jméno Lemurie. Nacházela se na území Atlantidy. Většinu plochy současných oceánů tvořila úrodná země s loukami a lesy. Tam, kde se dnes rozprostírají nekonečné moře, jste mohli vidět údolí a vysoké hory. Ostrovy, které vyčnívají z oceánské vody, jsou zbytky říše potopené v hlubinách oceánu.

Atlantida byla obrovská, sahala od pobřeží dnešního Mexika a Floridy až po daleké Africké pouště. Dále se zužovala a plynule přecházela v prakontinent Lemurie v rozsáhlé části Indického oceánu. Tyto říše byly propojeny a tvořili dokonalou energetickou jednotu, mezi národy neexistovaly rozdíly.

Tento ráj lze znovu probudit k životu, protože Atlantida je věčná. Kdykoliv jí můžeme ve svém nitru aktivovat. Vpusťme si Atlantidu do svých srdcí, aby nás naplnila vzpomínkami: na minulost lidské rasy, na tajemná místa tehdejších časů nebo na bytosti, jež umožnily zrod této epochy. Díky jejich lásce ke všemu mohla úroveň bytí vůbec povstat. Všichni žili v souladu se zákony vesmíru, které neustále studovali a zdokonalovali ve svém životě. Každý tak mohl dosáhnout skutečného mistrovství. Přesto k tomu bylo potřeba projít školením a zkouškou i následným zasvěcením v odpovídajících oblastech poznání.

Atlantida a Lemurie jsou hluboce vepsány do vědomí lidí žijících na Zemi. Starodávné civilizace ovlivňují naše životy. V našem podvědomí jsou uloženy vzpomínky na minulost a pro mnoho lidí to znamená zkušenosti Atlantidy, jelikož v této době tehdy žili. Co se tenkrát stalo, z lidských dějin ještě stále zůstává hádankou a nikdo přesně neví, proč Atlantida, bájný kontinent skončila v hlubinách oceánu. Za pád Atlantidy nelze nikoho obviňovat, neboť vše je spolu propojeno.

Nyní jsou nám osvětleny časy staré Atlantidy a my si můžeme svobodně vybrat, jaká skutečnost se nám zdá být nejpravděpodobnější. Pravda je jen jedna, avšak my se můžeme rozhodnout, s jakým průběhem událostí souhlasíme. Naslouchejme těmto slovům na těchto řádcích a pak se rozhodněme.

Vzpomeňme si na dobu, již nosíme uloženou v hlubinách svého nitra. Atlantida nezmizela na dně oceánu, je v každém z nás pevně ukotvena, její plody sklízíme i dnes. Den, kdy se na duše osvobodí a kdy Atlantida povstane v naší realitě se blíží…

Atlanťané byly bytosti, které měli blízko k božským silám s rozvinutým vědomím. Byly to světelné bytosti, jejichž vnitřní podstata prozařovala jejich skutečné Já. Díky hlubokého poznání sebe sama se jejich tělesnost v hmotné úrovni rozplynula. Neměli kůži jako my, jejich buňky byly naplněny božskou moudrostí a světlem dokonalosti. Vzpomeňme si: „ jak uvnitř, tak na venek“. Tyto bytosti tuhle moudrost vyzařovali. Tahle moudrost je i nyní ve 21. století pro každého dostupná, kdo je schopen přijmout pravdu. Je však potřeba otevřít své srdce, v opačném případě si nenajde cestu.

Bytosti za časů Atlantidy měli aktivovanou Mer-Ka-Bu most k vyšším vibracím s přechodem z hrubého těla do jemnohmotného se schopností interdimenzionálního cestování. Svou duchovní spirituální silou působili na hmotu, často se mluví o alchymii, používali telepatii, telekinezi a teleportaci.

Probuďme v sobě vzpomínky na vědomí Atlantidy, vědomí 5D, což je stav, kdy se vnímáme jako individualitu a zároveň jsme v souladu s celkem – rodinou, partnerem, planetou, vesmírem. Je to stav vědomí lásky a jednoty, kdy vše do sebe zapadá, kdy si uvědomujeme posvátnost okamžiku, který nastal. Je to styl života a ten, kdo ho poznal, ho přirozeně šíří dál.

Skrze Atlantidu  se necháváme prostoupit tímto vědomím, abychom mohli nahlédnout do svého plánu. Slouží k uctívání životní síly člověka, zdokonalování jeho moudrosti a dovedností, zvyšování jeho frekvence, čerpání poznatků z vyšších úrovní a včlenění do života. Atlantida je živou knihovnou.

Plamen Atlantidy

Vesmírnou podstatou vyzvaný k tanci,

Na křídlech andělských jasností ryzí.

Probuď se krajane ve hmotném rámci,

Jdi cestou zhmotnění pradávných vizí.

Nech se nést tuláku na pouti k duchu,

vznešenou frekvencí lemurských polí.

Vyšší Já průvodce, dopřej mu sluchu,

procitni z komparzu pozemských rolí.

Opusť svůj intelekt, s rozumem slouží,

dej sbohem třenicím duálních svazků.

Soustřeď se na srdce, sebou být touží,

Nechej jim prostoupit něžnost a lásku.

Následuj vlastní kurz, žehná ti zralost,

Obsáhneš jednotu, punc zlatých časů.

Aktivuj ve vláknech prastarou znalost,

Bájný zdroj zázraků Atlantskou krásu.

Sám sobě oltářem laskavé moudrosti,

Jak vně, tak zevnitř, vše jedním spjaté.

Oslavuj přítomnost v závoji plodnosti,

Nechť zrodí lidskost, sny nanebevzaté.

autor: Radim Helebrand - Pozemšťanům

Tehdy žili lidé v harmonii a lásce, negativní myšlenky se nevyskytovali ani v soukromí. Atlantida byla místem poskytující ideální podmínky k růstu a zrání každé duše. Tito lidé propojovali všechny čakry, čímž byli neustále spojeni s bezčasovou, všeobjímající láskou. Jedno je však jisté civilizace začínají a končí, ale láska a pravda přetrvává. Pokud si v sobě poneseme atlantský příklad což je zaměření se na lásku, soucit, spojení s přírodou a přijmeme pomoc nebeských rádců, lidstvo se posune dál.

Moudrost staré Atlantidy je dodnes uložena v energetické formě v minerálech a krystalech – je nám kdykoliv k dispozici.

V době Atlantidy měli lidé otevřené třetí oko – šišinku, jež je portálem, který propojuje to věčné a to přímé. Je to střed, kterým nazýváme Horovým okem. Horovo oko je metaforickým zastoupením posvátné šišinky, která je aktivovaná světlem, má sítnici, větve a šišky a je spojena s vizuální kůrou mozku. Byli spojeni s Já Jsem, ačkoliv měli fyzická hmotná těla. Tohoto božského stavu využívali ke zdokonalování duševních schopností i technologií. To se bohužel obrátilo proti nim, své vědění zneužívali a to je zničilo. Vědomí a spojení se zdrojem upadlo do spánku zapomnění a poté se přerušilo.

Pádem Atlantidy se jakoby zastavil čas. Určitá část našeho vědomí byla od té doby neaktivní. Až doteď. Opět se probouzíme ze snu, ze spánku zapomnění, aktivujeme vědomí.  Měníme svou skutečnost – tady a teď. Vzpomínáme a setkáváme se. Jsme k sobě upřímní, začínáme tam, kde jsme přestali. Objevuje se naděje, nový počátek, nový život. Přechod do této dimenze byl již zahájen. Duše se osvobozuje z hrubosti. Znovu bude objeveno spojení mezi všemi tvory planety Země a moudrostí veškerého vesmíru. Obnoví se naše DNA a telepatická výměna informací.

V hluboké vzpomínce a lásce napsala Petra Radová (některé inspirace Thovt)